Československý vlčák - můj pohled

Československý vlčák je univerzální pes s vzhledem vlka. Budí pozornost, vyvolává emoce. Po vlku zdědil některé vlastnosti, zdraví, vlohy a způsoby chování. A co jedni oceňují, jiným může přinášet potíže. Proto hned v úvodu napíšu, není to pes pro každého. Československý vlčák potřebuje svého vůdce. To je dle mých zkušeností alfa a omega ideálního spojení nádherného, silného, vytrvalého a velmi inteligentního zvířete a člověka. Potřeba vůdce vychází z tisícileté vlčí zkušenosti a smečkového pudu, který už ostatní šlechtěná plemena nemají tak silný. A každá smečka má svého vůdce. Přirozenou autoritu, na kterou je spolehnutí v kritických situacích, která umí rozhodnout a vést ostatní. Když ho vlčák nenalezne, udělá se vůdcem sám.

To je vlk? Asi nejčastější otázka, kterou dostávám. Československý vlčák je pes, co vypadá jako vlk. Po vlku zdědil vzhled více než po německém ovčákovi. Na první pohled zaujme vlčí srst, žlutošedá až stříbrošedá barva od světlé po tmavou. Velký rozdíl bývá u vlčáků chovaných venku mezi zimní a letní srstí. V zimě mají velmi hustou podsadu a jsou mohutnější. (A hezčí ..)
Vlčáci mají charakteristickou bílou masku od tlamy na hruď a pronikavé světlé jantarové šikmé oči. Někdy mám pocit, že jejich pohled cítím až vzadu v mozku.
Psi jsou poměrně velcí, v kohoutku od 65 cm a váží obvykle nad 35 kg. Fenky jsou menší, v kohoutku od 60 cm a váhou od 25 kg.
Obvykle také na první pohled zaujme jejich charakteristický vlčí pohyb. Mají typický pohyb tlapek nízko nad zemí. Velmi úsporný, elegantní klus, ve kterém jsou velmi vytrvalí. Jsou nesmírně obratní, dobří skokani i akrobaté. Pozorovat je ve volném pohybu je zážitek, který se nikdy neomrzí. Ztělesnění svobody a volnosti.

Asi nejsilněji vnímám jejich inteligenci. A hned za ní účelové jednání. Československý vlčák se umí učit už jen pouhým sledováním. Pokud s Vámi žije doma, naučí se rychle otevírat dveře, okna, ledničku, šuplíky. A je na Vás, co vše mu budete jako vůdce tolerovat. Účelové jednání a inteligence se velmi dobře využívají při výchově a výcviku. Učí se rychle, když z toho něco mají. Ale chtít po nich 10 x běžet pro balónek při nácviku aportu? Přímo vidíte, jak si říká: No proč bych to dělal, když už to umím.. Oni s Vámi komunikují, smlouvají, zkoušejí, co vydržíte. Hlavně fenky jsou mistryně v tom, že Vy nakonec stejně uděláte to, co si ona vzala do hlavy. Nenápadně a oklikou Vás dostane tam, kam potřebovala a Vy máte ještě pocit, že je to z Vaší hlavy.
Dalším výrazným znakem je jejich opatrnost. Není to bázlivost, ale opatrnost k věcem a lidem, které neznají. Vnímám, že je pro ně nesmírně důležitá správná socializace, aby se v mládí potkali pokud možno se vším, co je může potkat v běžném životě.
Jak jsem psal v úvodu, mají smečkový pud. A z něj je tu další vlastnost. Jsou velmi neradi sami. Ke spokojenému životu potřebují nutně kontakt se svou smečkou. Nechat samotného vlčáka zavřeného v kotci? Minimálně na Vás musí vidět. Nebo musí mít parťáka. Jinak bude tesknit a to on umí náramně. A sousedé Vás nařknou z týrání zvířat. Proto československý vlčák není vhodné plemeno pro někoho, kdo na něj nebude mít dostatek času. Kdo svůj život nespojí s jeho. Není to pes na hlídání a do kotce. Je to člen rodiny a vyžaduje Váš čas.
No, a abych nezapomněl na jejich skvělou vytrvalost a odolnost. Běhat celý den po horách v horku či mrazu je pro ně naprosto normální. Stejně tak jako spát pod širákem klidně v –20 stupních nebo běhat celý den venku v dešti.
V přírodě se dokonale orientují, poznají každou nepatrnou změnu v prostředí, které znají a jsou skvělí pozorovatelé. Sledují i oblohu a pohyb ptáků. Zkrátka vlčí geny se v nich nezapřou.

Vlčák je v mých očích dokonalé stvoření pro aktivního člověka se vztahem k přírodě. Pro člověka, který vnímá její krásy a rád se v ní pohybuje. Vlčák potřebuje pohyb. A je vytrvalý. Může být i ideálním parťákem pro rodinu se zahradou, kde bude mít dostatek prostoru a kontakt se svými lidmi. A bude se s nimi pohybovat i mimo zahradu. Rád objevuje nové věci. Je to univerzální pes, což znamená, že s ním lze provozovat téměř veškeré psí sporty, záchranařinu i kynologický výcvik. Jeho univerzálnost ale zároveň říká, že v žádné disciplíně není špičkový specialista. Vlčák je pro člověka, který dokáže rozhodovat a stát si za svým. Pro člověka s dostatkem času a ochotou si ho užívat společně se svým psem. Československý vlčák potřebuje aktivního, důsledného, laskavého a vyrovnaného pána.

V první řadě v případě, že chcete mít pouze hlídače k domu. On potřebuje k životu společnost a kontakt. Dále v případě, že máte ambice v kynologickém sportu. S vlčákem cvičit dokážete, ale bude Vás to stát více úsilí, než třeba s německým nebo belgickým ovčákem. Vlčáka nemůže cvičit tvrdý výcvikář. Navíc některé současné požadavky na vykonávání cviků jdou proti jeho přirozenému chování. Třeba obrany, jeho styl obrany a útoku je odlišný od kynologických řádů. A také pokud nemáte dostatek důslednosti, volte raději některé z více domestikovaných plemen. Vlčák potřebuje důsledného, laskavého a vyrovnaného pána a toho pak bude respektovat. A ještě nesmím zapomenout na jeho potřebu něco aktivně dělat. Vycházky, výlety, hry - to je jeho svět. Hlavně v mládí překypuje energií a určitě to není pes pro převážné ležení na gauči..